Hra o morálce a manipulaci
"Pokud mé hry vědomě provokovaly nebo provokují, pak jedině měšťáky, kariéristy, oportunisty a byrokraty, o nichž se snaží – po svém – vypovídat. Za tento druh provokace se však věru nemám důvod stydět a myslím, že nikdo slušný mi to také nemůže vyčítat."
Václav Havel o Žebrácké opeře
Svou variaci na námět parodické opery Johna Gaye napsal Václav Havel na výzvu Činoherního klubu. Jenže když ji v roce 1972 dokončil, bylo jasně, že naděje na uvedení Žebrácké opery v pražském divadle byla příliš iluzorní. Po závanu svobody šedesátých let vstupovala země do časů tuhé normalizace a předložit publiku obraz společnosti fungující na principu naproste bezzásadovosti, ve kterém symbióza policie a podsvětí vytváří nepřehledný systém polopravd, udavačství a korupce, bylo nemyslitelné nejen v pražském, ale v jakémkoli československém divadle. O tom, jak výmluvně Havlova komedie zrcadlila nastupující poměry, svědčí i panická reakce komunistického režimu na premiéru,…
