Bohuš Záhorský (5.2.1906 – 22.9.1980)
do srdcí diváků a posluchačů se zapsal nesmazatelně svými rolemi bodrých, usměvavých chlapíků, dědů a dědků.
Již od studentských let se zajímal o divadlo, studoval herectví a již při studiích vystupoval v avantgardních projektech Jiřího Frejky a jeho Zkušební Scény. Studia nedokončil a přijal angažmá v Divadle Rokoko. Po jeho bankrotu střídal různá angažmá, hrál i v kočovné společností Anny Steimarové. Jeho další kroky změnilo setkání s E. F. Burianem, které znamenalo angažmá Záhorského v Zemském divadle v Brně. Zde se poznal s režisérem Jindřichem Honzlem a spolu s ním pak přešel do legendárního Osvobozeného divadla – zásadního bodu jeho hereckého života. Spolu s V+W si zahrál ve všech jejich stěžejních hrách. (Golem, Rub a líc, Těžká Barbora) a díky spolupráci s nimi vstoupil do světa filmu. Poprvé se objevil v komedii Pudr a benzín, Hej rup, velkou roli měl v posledním snímku dvojice V+W Svět patří nám. Začal hrát ve filmech, většinou…







