Komentář k původnímu LP albu 1113 4237 vydanému v Supraphonu v roce 1987 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Vodopád hřímá, les kolem šumí, plujeme dolů peřejí Zlaté, Velké nebo Hadí řeky, v dáli zaplál oheň, a tady, někde mezi Ztracenkou,
Askalonou, Hurikánem, Údolím děsu, Rykatádem, Islandem slyšíme písničky – trampské písničky.
Nemáme Dvoranu slávy v Nashvillu jako country music, naším chrámem je Příroda a vyznáváme romantiku; to vše se v písničkách odráží,
stejně jako naše životní názory a zkušenosti.
Tentokrát se představují čtyři písničkáři – průkopníci námětové renesance trampské písničky v druhé polovině 80. let.
Bez jejich písniček si lze jen těžko představit jakékoli posezení s kytarou. Zahrají nejen písně známé, u ohňů již dávno zdomácnělé,
ale i úplně nové, které křest u táborových ohňů teprve čeká.
A protože gramofon se do přírody jaksi nehodí – udělejte si doma pohodlí, zhasněte světla a televizor,
v myšlenkách se přeneste do pomyslné trampské DVORANY SLÁVY, dnešní…