Eva Svobodová – Můj ráj

Komentář k původnímu albu 1115 3280 Supraphonu z roku 1984:
"Jazzový zpěv je jedním z mnoha paradoxů této hudby," píše Jochim Ernst Berendt v jednom z posledních vydání své známé Knihy o jazzu a hned také dodává proč. "Jazz se vyvinul z vokální hudby, a všechno, co charakterizuje jazzový zpěv, má svůj původ v hudbě instrumentální." Stručně tak vyjádřil onu prazvláštní situaci, v níž se v jazzu ocitají zpěváci a zpěvačky, a kterou svého času jedna z nich – Anita O'Day – dovedla do důsledků, když se během svého angažmá v orchestru Stana Kentona oblékala stejně jako ostatní hudebníci: "Nevidím důvod, proč bych měla vypadat jinak než muž za bubny. Můj hlas je nástroj stejně jako trubka nebo saxofon." Konstatování o v zásadě instrumentálním charakteru jazzového zpěvu platí i tam, kde zpěvák či zpěvačka, jako v našem případě Eva Svobodová, vychází především z písně, a nikoli z instrumentálních témat, dodatečně opatřených texty. Jeho poznávací vizitkou nejsou totiž jenom občasné scat chorusy…