Rudolf Dašek – Dialogy

Z komentáře A. Matznera k původnímu LP albu 1115 2533 vydanému Supraphonem v roce 1979, jež nyní vychází v Supraphonu poprvé digitálně:
Poněkud paradoxně k Daškově pozici na výsluní domácí (a dokonce nejen domácí) jazzové scény,
skýtaly poslední dvě tři sezóny poměrně skrovnou příležitost k poslechu jeho hry.
Rudolf Dašek, který strávil přibližně sedmnáct let v klimatu tuzemských i zahraničních jazzových klubů, se odtud jakoby vytratil.
A to v době, která – měřeno Daškovou dosavadní činností – představovala kulminační bod jeho umělecké dráhy.
Ovšem nepředbíhejme. Nové Daškovo album, které mezitím vznikalo právě v tomto období zdánlivé přestávky,
je totiž koncipováno tak, že zrcadlí tuto dráhu přesvědčivěji než sebelépe formulovaný popis.
Pětačtyřicetiletý kytarista a skladatel měl výtečný nápad, když si pro své nové album…zvolil úlohu hostitele těch hudebníků,
s nimiž se v průběhu uplynulých sedmnácti let setkával na pódiích jazzových klubů, festivalů a před mikrofony…