Pražský výběr – Straka v hrsti

Najít nahrávku s pohnutějším osudem je docela těžké: Straka v hrsti se stala dokladem velkého talentu hudebníků a stupidity komunistického systému. I přes značný počet nejrůznějších historek kolem ohromného úspěchu, následných restrikcí, ba i zásahů pendreků příslušníků VB na silně excentrických koncertech, je na Strace určitě stále nejpodstatnější muzika. Nepochybně ovlivněná lecčím snad novovlnním, ale především založená na překvapivých nápadech, značné kompoziční a instrumentální zdatnosti i textech snečekaně až dadaistickým dopadem.
Pánové Čok, Hrubeš, Kocáb a Pavlíček + Tomek byli sice na pódiu všelijak nastrojeni a maskováni, ale tím hitovost songů nezačínala. Hrabě X, Na václavským Václaváku, Pražákům je hej, Zubatá, Proč jen já nebo Tango Ropotámo, ale vlastně všechny z kazet národem sjížděné písně, jsou totiž dodnes výborným svědectvím toho (ne)času. Pod názvem nepříliš valné litrovky vína se odehrálo něco kvalitou sympaticky provokativního, čímž spoluvyvolávajícího proslulý…