Yuriko Kuronuma, Jan Panenka – Fauré: Sonáty pro housle a klavír

Z komentáře Marty Otlové k LP albu 1 11 2323 "Fauré Sonáty pro housle a klavír Yuriko Kuronuma & Jan Panenka" vydanému Supraphonem v roce 1978 v koprodukci s firmou CBS-Sony Tokio a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
V hudebním oboru dnešního nefrancouzského Evropana je dílo GABRIELA FAURÉ (1845-1924) spíše historickým pojmem než znějící skutečností. Je to osud, který postihuje celou jeho generaci – Edouarda Lalo, Gustava Charpentiera, Emmanuela Chabriera, Hebriho Duparca, Vincenta D´Indy a do jisté míry ze starších i učitele Faurého Camille Saint-Saënse. Pro Evropu to byla velká jména doby, živá zůstala jen v domácím prostředí. A přece jejich čas, čas mezi smrtí Berliozovou (1869), pozdním dílem Césara Francka a premiérou Debussyho Pelléa a Mélisandy (1902) je novým jarem francouzské hudby. Právě tehdy se v ní zakořenilo soustavné směřování k národní osobitosti, vyhraněnosti a energickým impulsům. Sem patří východiska Debussyho impresionismu, ale také hned další vrstvy velkých…