Alena Míková – Alena Míková – portrét sólistky

Z komentáře k původnímu LP albu 11 0689 Alena Míková vydanému v roce 1978 Pantonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně v Supraphonu:
Sopranistka ALENA MÍKOVÁ vstoupila do hudebního života začátkem padesátých let. Její debut v úloze Senty ve Wagnerově Bludném Holanďanu v Divadle Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem, kde zakotvila v prvním angažmá, jí ihned získal pověst výjimečného talentu. Všechny naděje, které vzbuzovala tato mladodramatická sopranistka svou velkou muzikálností a mimořádnou inteligencí, zajímavým, tmavším hlasovým témbrem s dobře znějící střední a vysokou polohou i svými předpoklady k promyšlené a stylové interpretaci hudebně dramatických postav, se v plné míře splnily. Její vstup do svazku Národního divadla v Praze v roce 1957 znamenal cenný přínos pro operní soubor. Národní divadlo potřebovalo pro svůj provoz velkého operního domu posilu v oboru dramatického sopránu, v kterém se Alena Míková zapracovala už v Ústí, a tak zde postupně vytvořila Aidu, Miladu, Šárku,…