Z komentáře k původnímu LP albu 1110 2487 vydanému Supraphonem v roce 1979 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
LADISLAV KUBÍK (nar.1946) patří k nejvýznamnějším představitelům mladé skladatelské generace. Z jeho tvorby jmenujeme alespoň Dvě epizody pro Due Boemi (1972) a vokálně-symfonickou fresku Únor (1973), v nichž obohatil svůj hudební jazyk o podněty novodobých skladebných technik, dále Nářek bojovníkovy ženy (1974) na starovietnamský text a Klavírní koncert (1974), v nichž se s mimořádnou působivostí zmocnil výrazových možností nových vyjadřovacích prostředků nebo rozhlasovou hudebně-dramatickou skladbu Solaris (1976-1977), kde si ověřil své hudebně-dramatické schopnosti v syntetickém žánru netradičního typu. Z jeho nejnovější tvorby významně zaujala mimo jiné orchestrální Pocta Majakovskému. Programových záměrem této jednověté symfonické skladby je vyjádření vlastního dojmu ze sugestivní spisovatelovy osobnosti a vytvoření svébytné hudební paralely k originálnímu světu jeho…







