Zdeněk Košler – Smetana, Dvořák Foerster: Česká klasická kantáta

Z komentáře k původnímu albu Supraphonu 1 12 1437 z roku 1974:
Titul je na první pohled trochu zavádějící. Slovo "klasická" není v něm totiž užito v nejběžnějším významu historickém, poukazujícím k tzv. hudebnímu klasicismu, ať již vídeňskému nebo českému.
Označení není však užito ani v druhém běžném smyslu charakterizujícím díla ve svém oboru nejdokonalejší, vzorová – to by bylo možno vztáhnout nejspíše ještě k Smetanově České písni – , nýbrž chce podotknout,
že jde o díla svým způsobem typická a ve své oblasti průkopnická, novátorská. To pak skutečně platí o všech třech skladbách tohoto souboru a vystihuje to nejen jejich charakter, ale i jejich pozici v historii.
Každá z nich přinesla skutečně něco nového do vývoje tohoto hudebního druhu – je totiž lépe hovořit o kantátě jako o druhu než jako o formě; forma v užším slova smyslu může být velmi rozmanitá a je zpravidla složena z menších formálních útvarů.
A opravdu každá z těchto tří kantát přinesla nějaký buď nový nebo dobou…