Kühnův smíšený sbor – Brahms, Strauss: Sborové skladby

Z komentáře k původnímu LP 1112 3147 z r. 1983

Hudba minulých věků přitahovala Johannesa Brahmse (1833-1897) již od mládí; záhy ji také znal jako sotva který jiný skladatel 19. století. Kdyžmu nedlouho po příchodu do Vídně bylo nabídnuto místo dirigenta Pěvecké akademie, provedl hned na jednom z prvních koncertů (r. 1864) také dvojsborové a trojsborové skladby benátské školy – Giovanni Gabrieliho a jeho žáka Heinricha Schütze – mistrů, kteří tehdy rozhodně ještě nepatřili ke koncertnímu repertoáru. Velice důkladně znal tvorbu Johanna Sebastiana Bacha. Hudba minulosti mu však poskytla i četné podněty pro vlastní tvorbu. A Brahms byl tak silnou osobností, že se jich mohl chopit, aniž by snad riskoval oslabení vlastní tvůrčí individuality. Krásným dokladem jsou právě dvacykly motet z posledních let Brahmsova života. Jsou – až na jednu výjimku – komponovány tzv. dvojsborovou technikou: dva čtyřhlasé smíšené sbory stojící na pódiu vedle sebe si navzájem rozmanitěodpovídají, hned jsou…