Héléne Manéová, Zuzana Růžičková – Bach, Händel, Pergolesi, Scarlatti, Martini…

Z komentáře k původnímu LP albu 1112 2797 "Helene Mané, Zuzana Růžičková (Bach, Händel, Pergolesi, Scarlatti, Martini…)" vydanému Supraphonem v roce 1979 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Spektrum vokální hudby 18. století se pnulo od několikataktového lidového popěvku až po složený útvar velké opery seria. Ústředním pilířem této mnohovrstevné stavby byla á r i e ; formově tvárná a přizpůsobivá a skrze své nespočetné tvůrce i plagiátory vždy po ruce. V jejích námětech se zrcadlil svět dobových představ i reálií. Jedno téma ovšem této zpěvní sféře dominovalo a nemohly ho v počtu zastínit ani chvalozpěvy na moudré vládce, ani dramatické zpěvy o pomstě či patetické výzvy k hrdinskému boji a jiná dobová klišé: tím tématem byla láska. Písně o lásce, o milostné věrnosti i nestálosti, rozněžnělé vzdychání a lkání a citové rozplývání – na to si 18. století potrpělo. Byla to jeho nejoblíbenější hra, stylizovaná do šatu prostého leč rafinovaného. A jak se zdá, nikomu nevadilo, že tu…