Jiří Bar, Petr Eben – Písně německých romantiků

Z komentáře k původnímu LP 1 12 2425 Supraphonu z roku 1978:
FRANZ SCHUBERT (1797-1828), jehož písňová tvorba se řadí pro svou závažnost, hloubku a krásu k největším pokladům naší hudební kultury, a jemuž je píseň
– to můžeme beze všeho říci – "mírou věcí", je převážně znám cykly a písněmi plnými tragiky, hořkosti a bolu. Nenaplněná touha, osamění, rezignace i zoufalství, to jsou převládající barvy jeho
Spanilé mlynářky a Zimní cesty, jeho Poutníka a Dvojníka…My jsme však tentokrát vybrali písně světlejších odstínů, stejně úchvatné a typicky schubertovské.
Konečně, jimi se teprve dokreslí rozpětí a velikost mimořádného génia Schubertova…
ROBERT SCHUMANN (1810-1856) je velikým pokračovatelem schubertovské písně, ovšem v naprosto svébytném tvaru a charakteru.
Jeho příznačná snivost a básnivost, na níž se zvláště klavír význačně podílí, se mj. snadno vysvětlí tím, co Schubertovi dopřáno nebylo, ale co Schumann tak vrchovatou měrou prožíval, totiž štěstím lásky…
JOHANNES BRAHMS …