Milan Báchorek (1939) patří dnes k předním skladatelům severní Moravy a jeho tvorba nabyla také většího významu v celostátním kontextu. Kompozici vystudoval u Miroslava Klegy na ostravské konzervatoři, na níž dodnes působí jako pedagog kompozičního studia a v posledních letech jako její ředitel. Hudební řeč Milana Báchorka vychází z originální syntézy novodobých kompozičních technik a nově uchopených tradičních modelů světové a české hudby. Důraz na zvukovou složku pronikající bohatou instrumentální a vokální tvorbou nijak však nepřekrývá působivý lyrický fond, který tvoří jednu z nejosobotějších a nejsilnějších stránek Báchorkovy hudby. Poměrně často jsou hrány jeho komorní instrumentální skladby a sborové kompozice, ale uměleckým vrcholem Báchorkovy tvorby je volná vokálně instrumentální trilogie – Lidice, Stereofonietta a Hukvaldská poéma.
Lidice, melodramatický obraz pro sóla, recitaci, mužský a ženský sbor, bicí nástroje a orchestr (1973) jsou syntetickou skladbou v několikerém…
