Jan Budín, Panochovo kvarteto – Krommer-Kramář: Klarinetové kvartety a kvintet

Nejčastějším komorním souborem od doby raného klasicismu je smyčcové kvarteto. Od počátku se však objevují kvarteta, kde je jeden hlas – nejčastěji houslový – nahrazen nástrojem dechovým. Koncem 18. století se pak častěji setkáme i s kvintety pro dechový nástroj a smyčcové kvarteto.
František Vincenc Kramář-Krommer (1759-1831) zkomponoval pro tato obsazení větší počet skladeb. Jsou prozatím méně známé, než jeho dechové koncerty, harmonie a parthie. Kvartety op. 21. č. 1 B dur a č. 2 Es dur pro klarinet, housle, violu a violoncello pracují s klarinetem do značné míry koncertantně. Obě čtyřvěté skladby patří svou formou již do období pozdně klasického. Úvodní sonátové věty se snaží o spojení komorní faktury se sólistickým pojetím klarinetu. Obě Romance mají formu výrazově prokomponovaných variací. Romance kvartetu Es dur, zařazená až po Menuetu, zajímavě zdůrazňuje barevnost souboru. Menuety scherzového ražení s předepsaným tempem Allegro zaměstnávají v krajních částech více smyčcové…