Jan Budín, Panochovo kvarteto – Krommer-Kramář: Klarinetové kvartety a kvintet

99 

Nejčastějším komorním souborem od doby raného klasicismu je smyčcové kvarteto. Od počátku se však objevují kvarteta, kde je jeden hlas – nejčastěji houslový – nahrazen nástrojem dechovým. Koncem 18. století se pak častěji setkáme i…

Obchod

Nejčastějším komorním souborem od doby raného klasicismu je smyčcové kvarteto. Od počátku se však objevují kvarteta, kde je jeden hlas – nejčastěji houslový – nahrazen nástrojem dechovým. Koncem 18. století se pak častěji setkáme i s kvintety pro dechový nástroj a smyčcové kvarteto.
František Vincenc Kramář-Krommer (1759-1831) zkomponoval pro tato obsazení větší počet skladeb. Jsou prozatím méně známé, než jeho dechové koncerty, harmonie a parthie. Kvartety op. 21. č. 1 B dur a č. 2 Es dur pro klarinet, housle, violu a violoncello pracují s klarinetem do značné míry koncertantně. Obě čtyřvěté skladby patří svou formou již do období pozdně klasického. Úvodní sonátové věty se snaží o spojení komorní faktury se sólistickým pojetím klarinetu. Obě Romance mají formu výrazově prokomponovaných variací. Romance kvartetu Es dur, zařazená až po Menuetu, zajímavě zdůrazňuje barevnost souboru. Menuety scherzového ražení s předepsaným tempem Allegro zaměstnávají v krajních částech více smyčcové…