Jan Soumar – Poutník

Z komentáře k původnímu LP albu 11 0587 vydanému Pantonem v roce 1976 a nyní vydávanému v Supraphonu poprvé digitálně:
…..jeho sytý, ve všech polohách znělý a velký tónový rozsah postihující baryton byl v potřebné míře vybaven spolehlivou pěveckou technikou, perfektní artikulací a smyslem pro dokonale muzikantské frázování i stavbu. Navíc měl – jak se brzy potvrdilo – JAN SOUMAR (16.5.1926 – 2.7.1985)
mnohostranný talent pro dráhu operního pěvce, schopnosti komediální a pohybové, ale i tvárnost, potřebnou pro interpretaci komorní písňové tvorby. To, čím ho příroda štědře obdařila, bylo by ovšem jen zapadlou hřivnou, kdyby nebylo Soumarovy až neuvěřitelné houževnatosti;
někdy se v průběhu jeho pěvecké kariéry dokonce zdálo, že snad Soumar jakoby až marnotratně plýtval svými schopnostmi, když se postupně chápal úkolů slohově různorodých.
V neobyčejně barevné obsahové paletě zmocňoval se tak Jan Soumar postupně jak operních rolí, tak třeba i klasických a soudobých koncertních písní,…