Jestliže v symfonických, komorních a písňových dílech nám Antonín Dvořák (1841-1904) rozdává radost jako vyznavač pozitivních stránek života, ve svých duchovních skladbách nás dojímá hloubkou a niterností kontemplace, k níž se dokáže soustředit inspirován církevním textem. (Nebyla zřejmě náhoda, že ke konci života Dvořák projevoval systematický zájem o studium latiny.) Jedním z nejkrásnějších uměleckých důkazů skladatelova navenek neokázalého náboženského cítění, jež bylo hlubokou, poctivou a ničím nezkalenou vírou venkovského člověka v boží spravedlnost a posmrtný život a jež se stalo přirozenousoučástí Dvořákovy existence, je Mše D dur, psaná v roce 1887 u příležitosti vysvěcení zámecké kaple v Lužanech u Přeštic. Snímek doplňují drobné duchovní kompozice psané v Sychrově.
Dvořák duchovní: hluboká a niterná kontemplace
![The National Philharmonic Orchestra, Riccardo Chailly – Rossini: 14 Overtures [2 CDs] CD](https://supraphonline.cz/cover/200/7/3/8/16338.jpg)